Petík obranář...
 Už jsem psala o tom, jak Petík miluje dálkové ovladače všeho druhu. Je jimi úplně posedlý a běda, jak  chci nějaký vzít do ruky! Dneska přišel bráška a nějak zapomněl, že co je naše, je i Petíkovo a co je Petíkovo, na to se nesmí sáhnout. 
 
Sáhl po ovladači a bylo zle! Petík začal vřískat, lítat, klovat…lezl po ovladači, kloval do prstů, nalétával na brášku – no hrůza a děs! 
 
Chtěla jsem se do toho vložit a ovladač uložit , ale kdepák…ta moje potvůrka mrňavá opeřená začala klovat i paničku svojí jedinou a jindy tak milovanou!  Nevěděli jsme, jestli se máme smát, nebo bránit. Nakonec se Petík asi unavil, protože se nechal vzít na prst a za mého neustálého povídání se nechal zavřít do klícky. Uff !
 
Musí na ten ovladač šíleně žárlit, když ho nechce nikomu půjčit a brání ho vlastním tělíčkem.
Jak je u nás
Moje město
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one