Jak spolu spinkáme
 
 
Na noc zavírám Petíka do klece. Pro jistou – kdyby se v noci něčeho polekal, mohl by vyletět z klece a ve tmě si ublížit.
 
Ráno kolem šesté se chodím napít a tak otevřu klec a jdu ještě do postele. Můžu spát dlouho, jsem v důchodu…Petík se chvíli šmrdolí v kleci, slyším jak zobe a pak si sedne na dvířka a kouká, kde je panička. Proletí se po pokoji a přiletí ke mně. Sedne si na polštář vedle mojí hlavy a hlídá mě,aby se mi dobře spalo. Někdy si něco povídá, někdy jen jemně vrčí ( jinak se ten zvuk popsat nedá ) a občas se zavrtí. Když se otáčím, sedne mi na rameno a pak si zase přeleze – buď na polštář, nebo mi taky sedává pod krkem. Takhle spolu spinkáme i dvě hodiny. Když jsem jednou měla chřipku a celý den ležela, většinu dne trávil se mnou v posteli. 
 
„Ptačí rozum“ bude asi něco jiného, než si lidé myslí…
 
Jak je u nás
Moje město
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one